ArcelorMittal Frýdek-Místek letos slaví 180. výročí

Historie AMFMZáklady hutní výroby zde byly položeny již v roce 1833 Těšínskou komorou. Majitelem této feudální jednotky byl v té době arcivévoda Karel Ludvík, vrchní velitel rakouských vojsk za napoleonských válek, který Napoleonovi uštědřil první vojenskou porážku. Těšínská komora v Lískovci u Frýdku-Místku vybudovala Karlovu huť s šesti hamry (kovářskými dílnami) poháněnými šesti vodními koly. Do roku 1836 proběhla modernizace tohoto podniku na rafinaci surového železa, který v této době zaměstnával 50 lidí. V roce 1851 byla započata výstavba válcovny v Karlově huti, na které byl o tři roky později vyválcován první plech.

 

Během zbytku padesátých let však celosvětová krize z nadvýroby způsobila pokles poptávky po železe a spolu s konkurencí Vítkovických železáren utlumila výrobu. Hned šedesátá léta 19. století se však nesla ve znamení výrazného rozmachu huti, ke které přibyla například pocínovna, slévárna nebo pilníkárna, která se do konce století stala druhou největší v tehdejším Rakousku s denní produkcí 3000 pilníků.

 

Po přesunutí části výroby do Třince se huť přeorientovala primárně na zpracovávání polotovarů z jiných závodů. Od roku 1900 pak celou spotřebu válcoven pokrývala nová martinská pec, která začala zpracovávat surové železo. O osm let později přibyla v důsledku zvyšující se poptávky pec druhá. Mnoho závodů včetně Karlovy huti bylo z Těšínské komory převedeno na nově ustavenou Rakouskou báňskou a hutní společnost. Krátce poté však došlo s blížící se válkou k reorganizaci podniku, od kterého se nyní očekávala především produkce vojenského materiálu. Za první světové války se zde vyrobilo například 620 tisíc minových granátů.

 

Po válce došlo k přejmenování vlastníka na Báňskou a hutní společnost a Karlova huť se opět dostala do normálního režimu výroby v nově vzniklém Československu. Válcovna se do třicátých let 20. století stala největším výrobcem jemných ocelových plechů nejen v zemi, ale v celé střední Evropě. Na československém vývozu těchto plechů v roce 1937 se s objemem 28 tisíc tun podílela 83 %.

 

Druhá světová válka samozřejmě zbrzdila vývoj podniku, ale již v listopadu 1945 bylo dosaženo předválečné úrovně výroby. O rok později bylo v rámci další expanze zahájeno jednání o dodávce tandemové válcovací tratě z USA, Švýcarska a Německa. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla již připravená a zaplacená objednávka zrušena. Po celé období minulého režimu docházelo k dílčím modernizacím, aby pak po revoluci postupně upadala výroba plechů válcováním za tepla. Poslední plech byl takto uválcován v roce 2006. Válcování plechu za studena pokračuje až dodnes.

 

V roce 1991 byl podnik převeden na státní akciovou společnost pod názvem Válcovny plechu. Ta byla o sedm let později privatizována, když se majoritním vlastníkem stala Nová huť Ostrava. Nadále pokračuje válcování za studena, z nějž 60 % výrobků je dnes určeno pro export. V 90. letech bylo vyváženo pouze 30 %. V roce 2007 se huť stala členem největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal. Dnes je společnost kromě plechů vyrábí například i elektrotechnické oceli a patří mezi třináct světových výrobců transformátorové oceli.

 

Zajímavosti z historie AMFM
60 %

produktů válcování za studena je dnes vyváženo do zahraničí

1833 založení Karlovy huti
1856

první plech vyválcovaný v Karlově huti

1900

nová martinská pec začala zpracovávat surové železo

1991

převedení podniku na státní akciovou společnost Válcovny plechu

2006

ukončení válcování plechů za tepla, dále pokračuje jen válcování za studena

2007

vstup do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal

3000 

pilníků denně vyráběla Karlova huť na konci 19. století

28 000

tun jemného ocelového plechu vyvážela huť v roce 1937, což bylo 83 % čs. exportu

620 000

minových granátů bylo vyrobeno v Karlově huti během první světové války

 

Arcelor Mittal

www.arcelormittal.cz
Copyright 2012 – ArcelorMittal Ostrava a.s.
ArcelorMittal Ostrava a.s. | Vratimovská 689 | 707 02 Ostrava-Kunčice
Powered by AMI Communications | Tripon Media s.r.o.